Huufff, vydechla si Hedvika, když konečně vyšla točité schodiště až do posledního patra, kde už na ni čekala Anne. Před nimi se tyčily velké, mohutné dveře. Obě společně zatáhly za zdobenou kliku a před nimi se objevily hromady starých svazků. Dívky však ale zajímala pouze jediná kniha, ta největší se zlatými stránkami, která byla na podstavci uprostřed místnosti. Nadšeně se k ní vrhly a s touhou po odpovědích vepsanou ve tvářích ji otevřeli. Věty, slova a písmena se kolem nich rozvířily a nejednou už nestály v místnosti plné knih, místo toho se objevily na zelené louce, sluníčko jim svítilo do očí a kolem šlo slyšet cvrlikání cvrčků. Zmatené dívky se nejistě rozhlížely kolem sebe, ale všechny ty police se starými svazky a zaprášenými literárními díly i velké těžké dveře, to vše zmizelo a jediné co bylo v dohledu byli hektary rozkvetlé louky, kterou obepínal hluboký les.All Rights Reserved
1 part