Vnitřní démoni

Nevím, jestli si ty popisy někdo čte, nebo ne a jestli se ještě najdou duše, které si řekli, že by četli moje příběhy. Každopádně momentálně, když píši tento popis a první kapitolu tohoto literárního počinu, tak nejsem úplně v pohodě. Abych byl upřímný, jsem celkem v hajzlu. Jsem muž, takže na tomto světě není nikdo, koho by doopravdy zajímalo, jak se cítím. A proto jsem se rozhodl svoje pocity vyjádřit tímto soupisem příběhů. Některé jsou skutečné, některé jsou vymyšlené, ale celkem přesně odrazující to, jak se cítím. Pro všechny, kteří si myslí, že se tímhle snažím zviditelnit, nebo kteří se mi chcou vysmát, že jsem ubrečený a tak dále...někdo vám ublížil, chápu to, ale není nutné si to vybíjet na těch, kteří pozbírali to, co z nich zbylo a rozhodli se veřejně promluvit o tom, co cítí. Dočetl/a jsi to až sem? Díky.