Again

„dávám ti kopačky" řekl jakoby nic. „Prosím?" Řekla jsem, ale v polovině slova se můj hlas zlomil. „Slyšela jsi" řekl a hipnotizoval poličku za mnou. „Proč?" Moje slzy byli v plném proudu, co mě překvapilo bylo to, že mu slzely oči taky. „prostě tě nemiluju" pokrčil rameny a zvedl se z postele. „Po tom všem?" Zakřičela jsem, jen pokrčil rameny a kráčel si to k balkónu, z kterého by potom mohl skočit dolů a odejít.

Jak z mého pokoje, tak z mého života- definitivně.

Jediné co vám můžu prozradit, je že definitivně to nebylo....