,,Slíbil jsi že už to neuděláš! Že to vyřešíme spolu" křičel na mě ,,Jo vážně? Myslíš že mě baví jak pořád žvatláš o klukovi kterej se ti líbí, ale mě se svou partou šikanuje hmmm?" Už toho bylo moc už jsem dál nezvládal uhlídat svůj vztek a to jsem ještě neskončil ,,Myslíš ze mě baví jak si o mě všichni něco říkají? Ne nebaví mě to ale to jsi ty nikdy nevěděl a víš proč? Protože já tě vždycky vyslechl vyslechl jsem když tě něco trápilo když ti někdo ublížil pomstil jsem se ale ty? Nikdy jsi se nezeptal jestli je všechno v pořádku nikdy sis neudělal čas na to aby jsi vyslechl moje problémy" křičel jsem jako smyslů zbavený. ,,Měl jsi se začít zajímat dřív teď už je pozdě" a s tím jsem zabouchl dveře od našeho bytu a vyběhl jsem do deště. Co nejdál od něj.