Nesmím selhat, pomyslel jsem si a potěžkal v ruce malou lahvičku plnou tmavé, husté tekutiny.
,,Tohle je tvá poslední šance," promluvila hlavní čarodějka, žena kterou jsem mohl nazývat matkou, přestože jí vlastně tak docela nebyla. ,,Pokud selžeš... Sám víš co se stane, ne?"
,,Nezklamu tě," odpověděl jsem s přikývnutím. Podruhé už nedovolím, aby mi to někdo zkazil. A tohle zvládnu, ne? Vždyť jde jen o to doručit tuhle věcičku na správné místo. Není na tom nic těžkého. Dokážu to bez sebemenších potíží. Koneckonců - závisí na tom můj život.
!!!V příběhu se budou vyskytovat sprostá slova a násilné scény... a možná i sem tam nějaká ta peprnější scénka... ale to se ještě uvidí. Nebudu sem dávat upozornění 15+, protože všichni víme že to stejně nemá cenu, co? 😏!!!
25. 3. 2022 #85. v kategorii fantasy, znamená to pro mě hodně, díky <3
31. 3. 2022 #1. v kategorii světy
1. 1. 2022 # 80. v kategorii fantasy
Sedm let v laboratoři. Experimenty, výzkumy a další věci. Jsem číslo třináct. Našli mě v sedmi letech a unesly. Na nic z minulosti si nevzpomínám, jen na čas strávený v laboratoři. Ve čtrnácti letech jsem utekla společně s Jedenáckou. Najednou nás ale něco rozdělilo. Uběhly 2 roky a konečně jsme se zase potkali. El má teď přátele, rodinu a zná i své jméno. Já toho moc nezjistila, stále jsem utíkala před zlými lidmi. Nevím kde je má rodina ani jak se jmenuji. Snažím se zjistit, kdo vlastně jsem.