Just live my life. [CZ-HS]

"Myslela jsem.. myslela jsem, že už tě nikdy neuvidím."
"Já vím, kotě." Kývnul hlavou na znak souhlasu.
Vstala jsem. Vzchopila jsem se. Odrazila jsem se ze dna, na které mě ON dostal. Teď, když vlastním víc, než on si sem nakráčí a myslí si, že mu je odpuštěno. Ale to se mýlí! Z lásky, kterou jsem k němu chovala se stala silná nenávist, zášť a možná i špetka něčeho jako lítosti. Lituju ho. Je to debil.
"Neříkej mi krásko. Tak mi můžou říkat jiný. Ty by si mi měl spíš říkat má paní. Nechci tvoje kytky, bonboniery, ani šaty. Nechci s tebou mít nic společnýho. Pochop to konečně. A teď.. vypadni, nebo zavolám ochranku."
Doufala jsem, že prostě beze slova odejde. Modlila jsem se za to. Ale to by nebyl on, aby neměl poslední slovo. "Ten kluk z tebe vymrdal mozek. Měla by sis uvědomit, o co přicházíš." Ten pomyslný pohár právě přetekl.

Upozornění:
Obsahuje vulgární výrazy.
+13