Jeden byl nesmělý a na pohled působil chladně, kvůli tomu s ním ostatní nekomunikovali, když nemuseli, to však dělal i on. Moc ho nezajímali věci kolem, měl rád především volejbal a to byla věc, co ho poháněla neustále dopředu.
Druhý byl naopak přehnaně energetický a pořád vymýšlel všelijaké prkotiny a neustále se smál, ale i jemu se ostatní stranili, protože mu moc nerozuměli. Stejně tak jako nerozuměli vtípkům mířených na jejich osobnost. Přišel jim divný, ale brali ho neboť i on byl hráč volejbalu.
Ironie na tom byla, že ti dva si spolu rozuměli. Nemuseli se nějak extra zapáleně bavit či něco podobného, ale jeden druhého chápali a brali se vzájemně takoví, jací jsou, proto se stali přáteli...
...nebo aspoň takhle to bylo na jejich střední.
Jenže střední skončila a uplynula už několik let, což vyvolává otázku: ,,Baví se ještě spolu?"
Ne, nebaví, ale co se stane, když se znovu potkají?
Doufám, že se vám nový příběh bude líbit :3