Příběhy z dračího hřbetu - Dcera dvou světů

Dračice vystřelila do vzduchu a prudce vystoupala k nočnímu nebi, zatímco jí kolem boků prolétlo několik špatně mířených šípů. Zakroužila nad lesem a brzy nechala rozvášněné sedláky daleko za sebou.

Adora se pomalu odvážila zvednout hlavu. Mrazivý noční vítr jí hučel v uších a štípal ji do rukou. Velké rudé tělo pod ní se v pravidelném rytmu zvedalo a opět klesalo. Křečovitě svírala šupinatý krk promrzlými prsty a snažila se sama sobě namluvit, že slzy jí do očí vehnal vítr. Hrozivá temná klenba nočního nebe jako by na ni měla každou chvíli spadnout. Už nebylo cesty zpět...

***

"Zrozená ze zakázané lásky,
jednou nohou dole, jednou nahoře.
Tvé srdce žije ve dvou světech.
Jsi posel zkázy a přinášíš smrt.
V nejtemnější chvíli však pomoc přijde i ze záhrobí.
Tak poslouchej verše, neboť dovedou tě ke světlu."

***

Adoře upálili matku před očima, jen proto, že nevěřila, že draci jsou krvelačné bestie z hlubin pekla. Adora pevně věří, jí ani její matce v žilách nekoluje čarodějná krev a dala by cokoliv za důkaz, který by všechny přesvědčil, že není zrůda a zaslouží si někam patřit. Objevení země, kde draci a jejich lidští jezdci žijí v harmonii ale není ten zázrak, v nějž doufala. Není ani pozemským člověkem ani dračím jezdcem, jediná svého druhu, dcera dvou znepřátelených světů. Z celého srdce si přeje stát se plnohodnotným dračím jezdcem, v dračí říši na ni ale čeká nejedna těžká zkouška. Kromě zdokonalení létání, spolupráce s drakem a rozšíření znalostí o dračí říši musí také čelit předsudkům dračího lidu, zatímco jí na krk dýchá hrozba rozzuřených pozemšťanů. Najde nakonec své místo ve světě, nebo ji konflikt dvou světů, jehož součástí nikdy nechtěla být, roztrhá na kusy?