Přestože obraz byl skryt pod hustou vrstvou prachu,který se tam za těch spoustu let usadil,nedokázal zcela pohřbít onu ponurou malbu ve zlatém rámě.
Měla cosi nejspíše představovat,jenže v tomto stavu nešlo přesně určit co,avšak přesto z ní vyzařovalo tolik smutku,vzteku,frustrace a dalších emocí,jaké ještě nikdy na žádném obraze nespatřil.
Jméno umělce v pravém dolním rohu se zdálo být jedinou stopou,které se lze při hledání chytit.
...
Jaká je skutečná hodnota lidského života?
Jak snadno se dokáže obyčejný člověk zaprodat slávě,moci a bohatství?
...
,, kam chceš odejít?"
Hlas se jí jemně chvěl,byť se to snažila skrývat jak nejlépe jen mohla.
Conrad se k ní však jen otočil zády a pomalým krokem přešel k oknu.
Rukama se zapřel o parapet,jakoby snad měl strach že se bez nějaké opory poroučí k zemi.
Lhostejným pohledem hleděl do rozlehlé zahrady a dlouho to vypadalo,že se ani nechystá nic odpovědět.
,, Odejít je hloupé a dosti zvláštní slovo,řekl bych,"
odmlčel se.
,, Odejít se přeci dá mnoha způsoby..."
Konečně se k ní obrátil čelem.
Svýma ledově modrýma očima se vpíjel do těch jejích.
Skrývalo se v nich tolik neurčitých emocí.
,, ale ty moc dobře víš,jak jsem to myslel..."
_________
Tuto knihu píšu svým vlastním způsobem.
Budu moc ráda za jakoukoli reakci - kladnou či zápornou.
(Kapitoly píšu dle nálady - ne moc často)
Úchvatný cover je od šikovné @spider_woman007