Smrtoděj (DOKONČENO)

Život a smrt se točí v začarovaném kruhu, ve kterém se protočí každý živý tvor. Život se smrtí jsou jako den a noc, nebo tančící pár, když se jeden z tanečníků přestane hýbat, ten druhý sám tanec nedotančí a koloběh se nedotočí. Jsou si tak podobní, a přesto rozdílní. Lidé je, nenávidí i milují zároveň. Někteří více, někteří méně. Ale ať je vztah smrtelníků k těmto dvou věčným tanečníkům jakýkoliv, musí jej přijmout a vyrovnat se s ním.
Občas se stane, že tento věčný waltz přeruší muzikant hrající rychlou a skočnou hudbu, nezbednému bubeníkovi, který kazí rytmus se říká Smrtoděj.
Člověk s tmavě rudýma očima vidí věci, které jsou ostatním skryté, je mu umožněno nahlédnou do lidské duše a vidět, jestli nastal čas jejího odchodu, nebo jestli duše dotančila na hranici života a smrti jen náhodou.
To však není vše, osobu, která září sytě oranžovou barvou, dokáže svými zlodějskými prstíky paní smrti ukrást.
Jenže je to opravdu tak jednoduché? Je možné, aby černá tanečnice nechala svému bílému partnerovi růžový kvítek, který se měl přidat k ostatním květům zdobícím její husté kadeře a neutrhla květinku jinou?
Černá tanečnice je totiž velká parádnice a do svých antracitových vlasů si místo jednoho velkého kvítku vplete čtyři malé, které ji její půvabný tanečník z lásky věnuje.