Vrah z Bellevillu: Retrodikce

NESUĎ VRAHA PODLE OBĚTI. Violet Williamsová si ještě před dvěma měsíci neoblomně myslela, že se jí pocit zklamání vyhne velkým obloukem, neboť při svém pragmatismu přece nikdy nemůže propadnout tak úsměvné tendenci, jako je idealizace. Život v Bellevillu, ve společenském epicentru korupce, lží a manipulace, ji přece poznamenal dostatečně na to, aby ztratila o světě a hlavně o lidech jakékoliv iluze.
Ovšem na jednu osobu již ani její pragmatismus a smysl pro realitu nestačily, neboť právě díky ní se během jediného dne dokázala z vrcholu lidskosti propadnout až na samé dno morality.
Ovšem ani přes všechny strasti, jež jí ona šílená pouť připravila, jí podle všeho z nějakého důvodu není souzeno žít standardní život. Gill k jejímu překvapení přeci jen nadobro neodešel a rozhodně ji nehodlá při jejich další konfrontaci ignorovat.
I přes Violetin odtažitý, stále nevratně dotčený a především nenávistný přístup ji ono náhodné setkání v zapadlé městské uličce opět obrátí již poměrně vyrovnaný život vzhůru nohama, a následně tak odstartuje další kolo šílené životní pouti, během které postupně vyplouvají na povrch další, dlouhé roky zastíraná tajemství, jež Violetin pohled na vše kolem sebe bortí až od úplných základů.
Síť lží, předsudků a tajemství se postupně trhá, a Violet tak konečně odhaluje pravdu nejen o Gillovi, původu nenávisti své sestry, spojitosti svého snu s vraždou teprve pětileté Josephine, skutečné relevanci reality Bellevillu, ale i o sobě samotné.
O tom, co skutečně obsahovala Pandořina skříňka bellevillské společnosti. Je už pozdě ji znovu otevřít, a vypustit tak paradoxní naději, jež je v ní pevně zapečetěna? Nebo se tak stalo už před sedmnácti lety?
____________________________
DISCLAIMER: Obě postavy jsou při 18+ scénách starší osmnácti let.