Někdy.. se nám zdá sen, který se opakuje stále dokola a nemůžeme stále přijít na to, jestli je v něm něco skutečné nebo jestli je to jen spletitá blbost, kterou si naše mysl vymyslela.
Někdy nemusíme snít o něčem, co nemáme zdánlivě na dosah. Někdy to na dosah máme právě teď a tady, nebo jsme měli kdysi dávno a ani o tom nevíme?
Kdysi minulé šrámy zanechaly stopy v jedné duši, která si nepamatuje svou minulost, ale zdá se mu pořád dokola stále stejný sen.. Ve kterém se opakují stále stejná jména - Lilah, Rebecah, Christopher, Sean.. Ale kdo by čekal, že po tolika letech se konečně začne na světlo dostávat pravda o tom, co se skutečně stalo. Kdysi. A děje. Právě teď.
Svět, ve kterém práva a svoboda slabších neznamenají zhola nic.
Svět, ve kterém jsou takoví lidé majetkem.
Svět, ve kterém žiji.
Svět, ve kterém nejsem jedním z vyvolených.
▪▪▪
V příběhu se budou objevovat sprostá slova, scény 15+ a LGBTQ+ tématika.
Každý kdo s těmito věcmi má problém ať důkladně zváží čtení mého příběhu a pokud se případně rozhodne číst i tak, nedává vinu mně.
Já vás varovala.
Všem ostatním přeju pěkné čtení.
▪▪▪
Příběh není psán za účelem zisku!