Všechny pošetilé báchorky, překroucená realita, které denně čelí. Nemají nejmenší ponětí, kde je pravda. Nechtějí ji vidět. Zavírají před ní oči. A přesto tvrdí, že nemají strach. Říká se, že když padá hvězda, mají lidé vyslovit přání. Jednu prosbu máme s nimi společnou i my. Prahneme po tom, co nám chybí. Oni postrádají štěstí a pocit, že někam patří. My se snažíme získat jediné. To, co jsme kvůli lidem ztratili. Svobodu. Nejdříve ovšem musí uvěřit. (retrospektivní verze) cyklus románů Zítřky šerosvitu; první dílAll Rights Reserved