Splašený kůň

Letní prázdniny roku 2016, západní Čechy
Letní tábor. Místo, kde se všechny celoroční problémy vypaří a řeší se jen úklid chatky, budíček, co bude k obědu a pár podobných táborových problémů. Již sedm dní je za námi, a proto nejstarší oddíly kluků a holek jsou spát pod "širák". Několik kilometrů od tábora, pod horou jsme rozložily plachtu a spacáky a zatímco dívky připravovaly polévku, kluci šli pro dříví na oheň. Polévka se moc nepovedla, ale zachránily to buřty, které chutnají vždy a tak šly všichni spát najezení s pocitem, že až se probudí, půjdeme do města. Jenomže to by nebyl tábor bez bojovky, takže když mě ve dvě ráno budí vedoucí, je mi hned jasné oč jde. S kameným výrazem jsem nebojácně vyrazil.. dělám si srandu, třásl jsem se jak osika, ale to mi nezabránilo pokračovat v cestě. Prošel jsem dlouhou alej keřů a došel ke stodole, tam jsem splnil úkol a vydal se ven ze stodoly, když v tom kolem mě proletěl balonek s vodou. Jelikož mě minul, tak jsem se zasmál a pokračoval dále a došel jsem ke vchodu na louku, kde na mě z poza kříže vyběhl smrťák s kosou. Co si budeme, málem jsem vylétl z kůže. Odevzdal jsem smrtce minci, co jsem vzal z misky na začátku cesty a pokračoval dále. Cestou jsem ještě párkrát dostal infarkt, ale nakonec jsem živ a zdráv došel do ležení. Asi deset minut po mém příchodu se v okolí začali ozývat dosti znepokojivé zvuky a dupot. Vedoucí chtěli bojovku odvolat, ale jeden kluk řekl, že se nebojí, a že půjde. Vyšel tedy z ležení a zamířil dolů z louky k té aleji. Po asi minutě je v dáli slyšet křik, který se rychle přibližuje. Do ležení vběhne ten kluk a proběhne ho až někam do kopřiv, když se ho ptaly, co se stalo, zmohl se jen na to říct, že v té aleji je velký černý kůň, který když jej spatřil, tak vyběhl proti němu. Bojovka se tedy nakonec zrušila a šlo se spá