Osud si nevybírá...

Něco co považovali za odlišné, se stává souzněním. Co zrovna Nat a Draco mohou mít společného? Co obrátí jejich životy a změní tak vše ne-li i osud?
George: ,,Co ti tak trvalo..." řekl a já pohledem zabloudila k Malfoyovi. Viděla jsem jak se lehce usmál, nejspíš ho slyšel.
Nat: ,,Já... no nemohla jsem najít hůlku." Ukázala jsem mu ji a poté jsme se rozešli zpět k hradu. Procházeli jsme kolem Malfoye, když najednou...
Draco: ,,Tak zas někdy Lupinová."
Ohlédla jsem se a George nechápal co se děje. Ptal se zda mi něco řekl. Ale já jen kroutila hlavou. On to ale nechtěl nechat být a šel zpátky k němu. Já ho jen chytla za ruku a prosila ho ať to nechá být. Malfoy se jen usmál a pak prošel kolem nás. My šli potom zpět nakolej a on se mě stále vyptával co se tam stalo. Snažila jsem se být potichu, aby nás nikdo neslyšel, ale on mě odtáhl k němu do pokoje. Zavřel dveře a stále mě pevně držel za ruku. Poté se na mě podíval a řekl...
George: ,,Tak naposled Nat. Co se stalo mezi tebou a Malfoyem?!" Najednou se ale ozvalo trapné odkašlání a my se oba otočili k Fredově posteli.
Fred: ,,Snad neruším, ale slyšel jsem dobře..." nedořekl větu a zpod peřiny se ozvalo...
Alic: ,,Malfoy?!" Vykoukla a nám došlo co se děje.
George: ,,Alice?" Řekl překvapeně a zasmál se.
Nat: ,,Bože..."
Zajímá tě jak příběh pokračuje? Tak neváhejte a pusť se do čtení!