Ve vesničce na samotě stojí staré dřevěné roubené obydlí , v němž bydlí Lojza ,kterého mají místní děvčata moc ráda a jen maloktere by pohrdlo se s ním bavit. Je to téměř jediné roubené obyi , které ve vsi zůstalo kromě dvou hospod a jednoho penzionku. V sousedním stavení žije jedna dívka , všichni o ní říkají , že je krásná panna a jmenuje se Juliana. Neexistuje den ,kdy by prádlo v potoce neprala. Je to sirota , která je dospělá a žije u babičky Anči a jejího nového nápadníka Aloise. Babička přeje děvče provdat , ,ale dívenka se cítí mladičká na vdávání. Však nemluví o citu ,který ji táhne k Lojzovi. Lojza ve vedlejší vsi navštěvuje menší vesnickou školu pro budoucí zemědělce a Juliana ve vesnici navštěvuje