Dohoda

"Takže tohle je rande?"
„Pro mého bratra, jsem teď na rande," přikývnu. „Ale jinak ne. Spíš to beru jako přátelský pokec. A chtěl bych ti nabídnout..." zaváhám na vteřinu. „Dohodu?"
„Poslouchám."
„Co bys řekl na přátelství s výhodami?"
„Dobře," pokýve hlavou. „Jak přesně by sis to představoval?"
„Nebude to nic světobornýho. Rozhodně ti nechci zatěžovat život a klidně mě s tímhle návrhem můžeš poslat do háje. Jen... Čas od času bys u mě mohl přespat a mohli bychom si to rozdat. Sem tam nějaká ta večeře s bráchou. Do rande tě nenutím. Já jsem často v práci a když už na to dojde zajdu si do kina a řeknu bráchovi, že jsme spolu. A kdyby se ptal, proč je náš vztah tajný, vymluvím mu díru do hlavy ohledně tvé homofóbní máti a dál to nebude rozebírat. Dokonce by mlčel i před mými přáteli, aby se ve škole omylem nerozneslo, že se ti líbí i kluci."
„Oukej. Shrnu si to. Před tvým bráchou bychom předstírali, že spolu chodíme. Čas od času si to spolu rozdáme a nikdo jiný by o nás dvou nevěděl."
„Nějak tak."