BAD EXPERIENCE

Zády sjela pomalu po dveřích. Slzy jí stékaly po tvářích a zem ji příjemně chladila. Brečela, ale už nemohla. Neměla na to sílu. Mohla se zabít, neudělala to. Vzpomněla si totiž na vzpomínku, na člověka, který ji kompletně změnil. Na člověka, který ji dokázal pokaždé vykouzlit úsměv na tváři, naučil ji milovat se. Pousmála se, ale jak rychle úsměv přišel, tak rychle odešel. Znovu brečela, neměla už slzy. Ozvalo se jemné klepaní na dveře, o které byla opřená. Uslyšela sametový hlas, ten hlas, který ji přinášel tolik nádherných vzpomínek v jejím životě, které nikdy nechtěla zapomenout, ale i tolik bolestných momentů, které by nejradši vyřízla ze svého srdce.