Prázdnota v duši

Probouzím se s prázdnotou v duši a necítím nic.
Moje chuť do života pomalu mizí
A doktorka mi prášek nabízí.

Pořád se cítím stejně,
ale ve mně se probouzí naděje.

Úsměv nahodím a předstírám, že mi to pomáhá.
Ale je to jenom strašná námaha.

Přijdu domů a do postele spadnu.
Ležím a říkám si, že to zvládnu, ale nezvládnu.

Na zápěstí můj motýlek umírá
a já úlevu cítila.

Po ruce mi stéká krev
a ve mně se probouzí hněv.

Přemýšlím zda mám tohle ukončit
a dopis hodlám dokončit.

Vodku si naliju, jako vodu ji piju a už jsem opilá.
A moje radost se vrátila.

Žiletku do ruky vezmu a do nohy si řežu,
Vezmu nůž a ke krku ho přiložím a asi se podřežu.

Z nohy mi teče krev, ruku od krve mám a moje panika se zvyšuje.
A můj život riskuje.

Celá od krve si do postele lehnu, zavřu oči
a ráno zjistím jestli tohle už skončí.