7. rok v Bradavicích. Konečný.
Válka začíná a naděje na šťastný konec se rozplývají.
,,Přijď na Astronomickou věž," v uchu jí zazní prosivá slova. ,,V jedenáct, ani o minutu později." Než se stačí otočit za jeho hlasem, je pryč.
Ani jeden nevěří, že vyhraje dobro.
,,Máš zpoždění," je to první, co od něho ještě ten večer uslyší.
,,Musela jsem něco zařídit," snaží se samu sebe ospravedlnit, zatímco si sedne vedle něho.
,,Příště to zařídíme spolu," pokývne hlavou a vyhledá si její dlaň. ,,Musíme být spolu."
"Seš můj sourozenec...„ zašeptala jsem když mi obsypával krk lehkými polibky
"Jo ale nevlastní kotě„ zašeptal mi do ucha a vyzvednul mě do vzduchu
"Petře tohle nejde...„
"Buď už sticha„ zavrčel mi do ucha a políbil mě
Gabriela je obyčejná holka co bydlí v Brně ale co se stane když si její máma adoptuje syna kterej není tak hodnej jak vypadá a nežije podle pravidel? A ona má růžový brejle a nepoznala že tohle všechno je špatně?
Začátek 10 října konec