Beznadějný

,,Richie, já vím, že je tohle fakt hodně debilní," Rozhlédl se kolem sebe, jako by měl pocit, že nás někdo sleduje. Mně to ale bylo jedno, něco ve mně roztálo, ta tíha odpadla z mého těla a měl jsem pocit, jako bych létal. Jak bych se mohl právě teď věnovat něčemu tak zbytečnému, když naproti mně stál on? ,,..riskantní, stupidní a možná si říkáš, že jsem fakt blbec a já si to vlastně říkám taky, ale.. už to nemůžu držet v sobě. Je to strašně dlouhá doba a chci, abys o tom věděl, abys věděl, jak strašně divný jsem člověk.."