Kiran [ONC 2023]

„Nejsi tu vítán, nečistý," naznačil mu muž u hlavních dveří svírající zářivý meč. Příchozí se však nezalekl. Dokonce udělal krok vpřed a naklonil hlavu dopředu. Ztišil hlas a odpověděl klidným hlasem: „Ale já se taky neptal, jestli tu můžu být."
Kiran se pousmál a jedním kouzlem muže poslal k zemi. Nehodlal se patlat s někým, kdo mu chtěl zabránit vstoupit. Vešel dovnitř a vykračoval si chodbou směrem do hlavního sálu. Stráže se ho snažily zastavit, dokud jim ředitelka nenařídila se stáhnout.
„Vidím, že pejsci stále poslouchají," vysmíval se jí.
„Zradil jsi svou krev, nemáš tu co dělat, Kirane."
--
Svět, ve kterém se hranice zla a dobra slévaly v jednu směs, kterou nešlo rozeznat. Lidé oddělení od nepřátel bariérou, přes kterou nemohli nahlédnout. I tak by se dal nazvat svět Lovců démonů. Ale i on byl rozdělen na vlastní definici dobra a zla.
Ve středu však stáli ti, kteří si volili vlastní osud. Čarodějové. A do této kategorie patřil i Kiran. Políben darem věčnosti z rukou démonů, díky čemuž už celá desetiletí hledal kličky v obou světech, aby z toho vytěžil co nejvíce.
Co když mu však osud přihraje do života někoho, kdo ho donutí pochybovat o svých činech? A jak jedna mince může změnit průběh války nejen s démony?