Dluh, který jsem zdědila

-Poprvé jsem ji viděl na pohřbu. Jejího manžela. Okamžitě jsem ji chtěl. Neporušuji svoje pravidla. Nikdy. Práci zásadně nemíchám se sexem. A ona byla má práce.
-Toužit po něm bylo zlé. Z mnoha důvodů. Prožít si s ním románek, znamenalo, že "svět" mého manžela mě bude pronásledovat dál a já nikdy neuniknu. A on mě, k mému překvapení, nechal jít. Pomohl mi. Tak proč se mě zmocňuje nekonečná nespokojenost?!
Možná jsem se zbavila své minulosti, ale ON žije dál v mé přítomnosti, má touha po něm hrozí, že zničí moji budoucnost. Nechal mě jít, tak proč jediné na co dokážu myslet je návrat k němu? Do jeho náruče?! I poté, co mě odmítl, jsem byla ochotná riskovat jeho odmítnutí znovu, protože každá další noc bez něj byla naplněna bolestí, kterou mohl uhasit jen on.