Sam and Colby. Youtubeři co natáčí paranormální aktivity, jestli to tak mohu nazvat. Tito dva kluci, teď už muži, jsou nejlepší přátelé od střední školy. Když byli v černobilu, kde natáčeli další video na svůj kanál se svým kamarádem Natem, tak po cestě zpět do Californie jejich letadlo kvůli dost špatným bouřkám a podmínkám muselo předčasně přistát v České Republice, kde Sam a Colby vymyslí, že by bylo dost super natočit vlog z ČR, než se vrátí do Kansasu, ale Nate zůstane na letišti a odletí dalším letem, protože mu není dvakrát dobře, takže Sam a Colby na to zůstanou sami. Dost je překvapí, že většina Čechů jim nechtěli ani poradit a že se k nim chovali odtažitě, protože jsou cizinci. Po nějaké chvíli, když se ubytovali na hotelu, tak zjistili díky recepci, že se momentálně nacházejí ve Zlíně. Moc jim to sice nepomohlo, že to věděli, ale bylo to lepší než, aby nevěděli vůbec nic. Jelikož nemohli zůstat na hotelu víc jak na jednu noc, tak se druhý den ráno zbalili a rozhodli se jít někam, kamkoliv se dostanou v ČR, kde by to mohlo být zajímavé.
Když téhož dne večer jsou v jiném městě, kde nemůžou najít za žádnou cenu ubytování, tak se rozhodnou poptat se místních, jestli by nemohli u nich přespat.
Bohužel jim nikdo nechce pomoct, protože to jsou přece cizinci. Nakonec se rozhodnou si zahrát na bezdomovce a musí přespat na lavičce kousek od náměstí, když v tom si všimnou, že dvě dívky co jsou samy ulicí otravují jakýsi chlapi. Co se bude dít dál? dozvíte se v příběhu. (Poznámka autora/rky: ,,chci jen říct, že v tomhle příběhu bude Marii 21 a Colbymu + Samovi 23, takže tak a předem se omlouvám za chyby plus bude to jen vymyšlený příběh, takže některé věci budou opravdu jinak)
„Jdeš tancovat?" Zeptal se jí a nechal jí dopít jeho pivo, které mu vytrhla z ruky.
„Jasan, Kira by mě tu stejně nenechala celý večer jen tak postávat." Mikla útlými rameny.
„To tvoje tancování spíš připomíná předehru dvě vteřiny před šukačkou. Ví vůbec vaši, že ještě nejsi v postýlce a dávno nesvíráš plyšového medvídka při spinkání?" Žvatlal jsem na ní jak na mimino.
Bylo na ní vidět, že do teď o mé přítomnosti neměla ani páru. Můj hlas jí na chvíli zarazil, ale rychle se zapamatovala a s falešným úsměvem se ke mně a klukům otočila.
„A ví policajti, že svou jízdou ohrožuješ nevinné babičky na přechodu?" Ušklíbla se a přiklonila se blíž ke klukům. „Pánové, neříkejte mi, že jste zase s tímhle tím," prstem zakroužila směrem k mé osobě. „Zase přijeli." Snažila se šeptat, ale musela mluvit dost na hlas, aby překřičela okolní hudbu. „Viděla jsem ho řídit a není to zrovna dvakrát hezký pohled." Jack s Joem to nevydrželi a vyprskli smíchy. John se snažil zadržet smích, ale pohrával na plné čáře, za to Mark se nestydatě řehtal na celé kolo.
...
Tenhle příběh není ničím originální. Je psán pro duše, co si chtějí odpočinout od vážné literatury a hledají jen něco nenáročného, co jim zpříjemní čas.
Jedná se o můj první pokus o psaní z pohledu jeho a jí, tak třeba si to někdo přečte...
v příběhu se vyskytují: gramatické chyby, sexuální scény, vulgarismy atd...