Co když Draco není jediný budoucí smrtijed v Bradavicích? Co když je zde dívka se stejným osudem? A co když si jí začne zmijozelský princ najednou všímat? Udělá z ní svou zmijozelskou princeznu?... To a mnohem více se dozvíte v mém příběhu.. ---------------------------------------------------------- „Ale copak Blakeová, nemáš snad radost že mě vidíš ?" ušklíbl se na mě Malfoy svým klasický malfoyovským úšklebkem „Vlastně si asi půjdu radši vyškrábat oči" zněla má odpověď. Následně jsem se otočila a vydala se zpět do společenky mé koleje. --------------------------------------------------------- „On je tvůj otec!?" vyjekl hystericky jako malá holka „Nekřič sakra! Někdo tě uslyší idiote" vyjela jsem na něj hned „Nikde se s tím nechlubím, věřím že víš moc dobře proč" řekla jsem a opět se otočila zpět k výhledu z astronomické věže. ---------------------------------------------------------- „Nikdy pro mne rodiči nebyli. A ani nikdy nebudou. Severus je můj rodič a to ve všech ohledech. To co dělám, nedělám proto že bych je snad měla ráda ale protože je to má povinnost" vysvětlila jsem svoji doposud nejlepší kamarádce, teď je jí spíše samota „Já... samozřejmě že chápu žes to nemohla jen tak říct ale teď mi asi nějakou chvíli potrvá to zpracovat. Asi budu nějaký čas bydlet u Luny" stále zaraženě řekla a otočila se ke své posteli "Víš až se vrátíš tak už tu možná nebudu..." řekla jsem jí a následně opustila náš společný pokoj... ---------------------------------------------------------- „Kurva co to semnou děláš Blakeová?" povzdechl si "Jasně že tě miluju. Udělal bych pro tebe cokoliv a ty to moc dobře víš" rukama kolem mého pasu si mě přitáhl blíž k sobě a pak mi jednu z nich položil na tvář „Už jsem ani nedoufala že tyhle slova z tvých úst někdy uslyším" oddechla jsem si úlevou..