Farringtonovo Srdce |POZASTAVENO|

Valencia si život nezajímavé a neproblémové šlechtičny užívala, přestože její otec vikomt nebyl nikdy tak významný, jako ostatní ve smetánce. Nikdo tudíž nečekal, že se král Calvermontu vysloví právě jí.

Král David ale má tajnosti, které by království zrovna neprospívaly. Odhalí Valencia pravého muže, který se pod hezkou tvářičkou skrývá?

ÚRYVEK Z PŘÍBĚHU

„To jsi opravdu tak chladný, že nestojíš ani o něhu své manželky?" nečekala jsem od něj odpověď. Ani jsem si nemyslela, že by moji pomoc přijal a pokořil se. Ale zeptat jsem se musela. Chtěla jsem, aby mu ta otázka zněla v hlavě tak dlouho, dokud by mi neodpověděl. A to ať už by to trvalo dny a z jeho úst vyzněla jednoslovná odpověď.

Odvrátil ode mě pohled a díval se před sebe.

„Odejdi," nařídil mi a zrak mu stále tkvěl na obrazu před ním.

„Nemám důvod odcházet."

„Odejdi! Je to rozkaz!" rozkřičel se. Koukal mi přímo do očí. Jakobych v nich viděla plameny hněvu.

„Neodejdu!" zvýšila jsem hlas, „I kdybys mi nechal setnout hlavu a moje tělo nechal hmyzu, nebo mě vyhodil z okna věže a díval ses na to, jak padám a nechal mě tam, dokud bych nezhnila," odmlčela jsem se, „já odsud neodejdu, Davide," řekla jsem už v klidu a stále mu koukala do očí. Myslela jsem to vážně, i když jsem věděla, že by byl schopen všeho, co jsem mu jakoby podhodila jako plán, jak se mě zbavit.