Je jako poslušné štěňátko. Jen řekneš sedni a on si sedne. Jak roztomilé. Výhrůžky na něj moc nezabírali, to se tvářil téměř neutrální tváří. Jednou sám přiznal, že by u nás rád zůstal. A přesto... Je z něj přímo cítit strach. Ale z čeho?All Rights Reserved