Proč?
,,Mám taky rodinu a kamarády, kteří mi chybí!" Vykřikla jsem na něj se slzami v očích i přes to, že většinou nekřičím.
,,Nemáš! Už ne. Teď jsi tady a máš jen mě. Smiř se s tím." Řekl chladně a chytl mě za obě předloktí.
Proč?
,,Terezo, nechci ti zničit život, ale nemám na výběr!" Pokračoval, mezitím, co jsem se topila v jeho hnědých očích.
,,Chci svobodu" Zašeptala jsem.
,,Já vím..."
Kurva, proč já?!
Příběh není podle skutečnosti - je smyšlený, nemá za účel někoho urazit či pošpinit!
Předem se omlouvám za chyby a za to jestli to někdy nebude dávat trošku smysl :D
Ty sám, já sama, my dva.
Spletení červeným provázkem.
Pořád do tebe narážím, i když se ti snažím vyhýbat. Nech mě ti utéct, neubliž mi prosím!
Nemůžeš beze mě usnoust, prý. Tak mi ukaž lásku! Miluj mě, jako kdybych byla poslední, jako by nebyl zítřek!
Miluj mě, jako miluju já tebe.