Rune

Chtěl bych vám povědět příběh. Příběh o mně a o světě, který už skončil, příběh o hrůzách, ze kterých nejednomu naskočí husí kůže a o tom, jak pomíjivý každý takový svět vlastně je.

Představte si, jak by mohl vypadat smutek, kdyby byl místem. Přidejte k němu špetku deprese, notnou dávku děsu a celé to ponořte do hustého vývaru z mlhy. Nesnažím se vám tu za každou cenu uvést začátek profláknutého hororu, nýbrž co nejblíže popsat své pocity z místa, na kterém jsem se probudil.
Ale zjištění, že jsem se objevil v naprosto makabrózním světě, bylo ještě horší.

Projděte se mnou postupně všechny listy, které budu zaplňovat písmenko po písmenku vyprávěním, a nechte se vtáhnout do světa plného hrůz a nestvůr tak děsivých, že jediným možným únikem může být snad už jen milosrdná smrt.