„Přestaň," procedil skrz zaťaté zuby. „S čím?" Odrazil se od stolu a rozhodil ruce do stran. „S tímhle vším! Přestaň!" Rozkřikl se, i když se snažil krotit. „Myslíš si, že můžeš být jen ty uražená? I já můžu být naštvaný! Já to přece taky sakra nevěděl!" Batoh mi sjel z ramene a s tichým žuchnutím dopadl na zem. Dotčeně jsem otevřela pusu a pak jí zase zavřela. „A cos přesně si nevěděl?" Ptala jsem se už o něco klidněji. „Že seš tak mladá," upřesnil. „Mladá? Nechtěls náhodou říct malá?! Protože jsem o sedm let mladší než ty?!" Rozkřikla jsem se zase plná rozčílením. „Ne nechtěl a umím počítat!" ... Napsat něco ojedinělého v dnešní době, kde je nespočet románů, je těžké. Napsala jsem příběh, který není ničím originální, ale třeba si ho někdo přečte... V příběhu se vyskytují: gramatické chyby, sexuální scény, vulgarismy atd...