Chycená v pavučinách.

„Zachránila jsem ti nejspíš život. A udělala bych to znovu!"

„I za cenu svého života?" odfrkl si.

„Jo! Představ si to! Nevím, co na tom nechápeš! Díky tobě jsem se dnes cítila dobře. A to už se sakra dlouho nikomu nepovedlo. Dlužila jsem ti to. A to nejen kvůli tomu, žes byl na mě milej nebo že ses zajímal, ale protože tohle lidi dělají."

„Jo jasně. Ale to mě ani neznáš, nevíš o mně nic! Ty prostě máš chuť dělat dobro, i když ti jde o krk. Co kdybych si to nezasloužil? Mohl bych teď odejít a vykašlat se na tebe."

„Jenže to ty neuděláš! Nerozumíš tomu, že jsi zatím to nejlepší, co mě teď potkalo? Tuhle šanci na opět normální život už nezahodím!" Začal se mi třást hlas a docházely mi argumenty.

„A je to tu zas. Tys mě nikdy neviděla a po první milé věci, kterou by mohl udělat každý, si myslíš, že jsem nějaký skvělý člověk."