Na hraně šílenství
Využila chvíle, kdy tam nebyl. Malá skulinka, kterou se rozhodla proklouznout, když poprvé zapomněl zabezpečit po svém příhodu dveře a tvrdě spal poté, co jí opět ublížil.
Hned co její tvář ucítila řezání ledového vzduchu, rozeběhla se. Nevěděla kam. Nevěděla, zda to přežije. Jen běžela. Nohy jí klouzaly po namrzlých místech a chlad se měnil v bolest. Bylo jí to jedno. Běžela dál.
Varování! 18+
Tento příběh začíná temněji, než všechny ostatní, které jsem kdy napsala! Bude popisovat dobu, kdy byla hlavní postava držena v zajetí, mučena a zneužívána. Ač zajdu v některých případech do popisu jejích zranění a emocionálních traumat, zůstanou některé věci čistě na sugestivním vnímáním čtenáře. A jak sama moc dobře vím, právě to dokáže být někdy horší, než explicitní popis jistých událostí. Proto prosím citlivé jedince, aby se rozmysleli, zda si tento příběh opravdu chtějí přečíst. Neumím zhodnotit, jak těžké to může být, protože sama zvládám mnohé číst či poslouchat bez toho, aby se to dotklo mého srdce (avšak stále zde najdete mnohem temnější příběhy, do jejichž drastických hloubek já během svého psaní nikdy nechci zaplout). Přesto zde zůstávám věrná svému stylu. Nejsem příznivcem temných konců a pravděpodobně nikdy nebudu (v mé tvorbě je jediný temně končící příběh a ten se netýká mého zdejšího HP světa).