Cesta

Zápisky jedné ztracené duše, psané obvykle v hodině mezi psem a vlkem.

Neumím psát, všechno jsou to jen autentické zápisky bolavé duše, kdy ruka píše přepis pocitů a vzpomínek letících hlavou. Je to katarze, pohled do hlubin mého nitra bez příkras, beze studu. Možná, že se to bude někomu zdát hloupé, nebo zbytečné a možná bude mít pravdu. Ale možná, že právě tohle vypsání mých nejniternějších pocitů je pro mne formou terapie, způsob, jak být a přežít.