The lonely mountain

Zlomil jsem se v pase a prudce dýchal. Utekly čtyři hodiny. Čtyři hodiny, které se pro mě nesly v duchu narůstající paniky, která postupně zesilovala; pomalu se začínalo stmívat.
V boku mě píchalo stejně tak na žebrech. O bolesti hlavy ani nemluvě. Pod bundou jsem cítil, jak krev na paži konečně přestala téct. V ruce mi lehce tepalo, ale nutkavou touhu se položit a usnout, vyvažoval stejně nutkavý pocit touhy přežít.