Let the light in | Sungchan

„Prosím, řekni mi, že mě miluješ. Řekni to. Řekni to, i když to bude lež. Chci to alespoň jednou slyšet a na chvíli předstírat, že je všechno tak, jak bych si přál," šeptal rozklepaným hlasem a chytil mě za tvář tak jemně, jako bych byla vzácný, křehký artefakt, který by se i z toho nejněžnějšího doteku rozpadl. Neuniklo mi, že je jen otázkou sekund, než mu z očí unikne první slza. Chvíli mi hleděl do tváře a čekal na jakoukoliv reakci. Když viděl, že se k žádné nemám, řekl tak tiše, že se mi to možná jen zdálo: „Prosím."