Silence before the storm

"Tohle není láska, kterou si přeješ. Je to ta, před kterou tě varovali."

Krev. Déšť. Ticho.
To poslední, co jsem si pamatovala, byl jeho pohled. Chladný, prázdný, a přesto plný ohně.

„Říkal jsem ti, že to skončí špatně," zašeptal. Jeho hlas se ztrácel v nočním šumu.
„A tys stejně zůstala."

Cítila jsem, jak mi srdce buší o žebra, každou vteřinu, která se táhla jako století. Stála jsem naproti němu - promočená, rozbitá, na rukou jizvy, které nikdo neviděl.
A on... Jade... on vypadal stejně jako na začátku. Nedotčený. Jako by celý svět mohl shořet a on by se jen díval.

Ale mezi námi se změnilo všechno. Slova, doteky, přísahy. A hříchy, které nešly odčinit.

„Největší chybou bylo, že jsem mu dovolila mě najít."

A tou druhou... že jsem ho nedokázala nenávidět.