Zakázaná touha

Až vyrostu:
1. Budu mít vlastního psa
2. Budu mít důležitou práci
3. Vezmu si krásného prince

Jo, tak to určitě. Kdyby nás náš milej princ právě neposlal do hajzlu.

Opravdu netuším, co si mé mladší já představovalo, když tenhle vzkaz psalo, ale určitě ho ani ve snu nenapadlo to, že ten kus papíru budu držet v ruce ve svých 24 letech, během toho, co se budu prohrabávat krabicemi se vzpomínkami po tom, co jsem svého prince našla v posteli s jinou princeznou.

Ani druhý bod ze seznamu se mi nikdy nevydařil. Pokud avšak jako důležité nebereme to, že celé dny otročím za minimální prachy a největší poslání mé práce je nosit všem teplý kafe. V tom případě splněno.

„Možná jsi jednala přeci jen moc ukvapeně," ozvalo se z úst mé matky.

Šokovaně jsem se na ni otočila. Koukala na mě snad vyčítavým pohledem. Lhala bych, kdybych řekla, že i přes to jak měli Jeffa moji rodiče rádi, mě jejich reakce nezarazila.

„Však to určitě nebylo tak hrozné, promluvte si, vše se dá vyřešit," byla první slova, která jsem si vyslechla, když jsem s pár krabicemi dorazila zpět domů.

Vzpomněla jsem si na nabídku, kterou jsem včera dostala od Rayi. Jednala jsem podle nich ukvapeně? Možná bych měla začít.