Tato povídka volně navazuje na povídku nejlepší přátelé 💗. Aneb po šesti letech.💘

Zas a znova, už čtvrtá kniha o poezii. Je to pro mě únik z reality a někdy i poučné. Je to, jako jiný svět, který jen, tak nikdo nezná. Učaruje to člověka. Přeji Vám krásné počtení.

Ano, vím že sem vkročíte přesto, že vám nebylo osmnáct. Ale i tak, pokud se bojíte, je to zbytečné, nemáte se čeho bát, nemám rád doslovný popis, v těchto básních se spokojím s náznaky, hodně obecným, nekonkrétním pojmenováním všeho možného. Básně zde jsou spíše černo/červeno humorného než erotického rázu, takže nečekejte prosím žádné do detailů rozepsané povídky o tom, jak si chudé krásné děvče užilo s ještě chudším matfyzákem. Od toho jsou prosím jiné stránky ;)

poezie z mého každodenního života, za kritiku v komentářích budu vděčná: )

výlevy srdíčka, strasti a radosti života jedné podivné dívčiny, která se snaží přijít na to, kdo vlastně je a kam patří. ©PeñaYellow | 2019 ©cover by @buterflx1

Mnoho z nás si nezasloužilo to, co nás potkalo. Mnoho z nás si v pozdních hodinách často kladlo otázku: „Proč?" Netvrdím, že se v mých básních nutně najdete, ale pokud máte něco na srdci, melancholickou náladu či chuť na pěkné básně, jste na správném místě. Toto jsou básně jedné dívky, která roky krvácela na papír a rozhodla se, že je chce sdílet s ostatními.

Všední básničky s jednoduchým veršem podruhé.

-název vzniká v poznámkách

Na prázdné řádky byli napsány slova hluboko ukryté v duši.

Básničky pro všechny ztracené duše, které jsem psala po osamělých pátečních nocích, na polorozpadlé lavičce pod tmavou oblohou plnou zářících hvězd, kdy mě moje úzkost, strach a osamělost nenechala jít spát. (Moje druhá básnická sbírka)