Na konci duhy

Dáváš mému světu barvy, které nedokážu přenést na plátno. Jsme blázniví jezdci na duhové horské dráze a odmítáme vystoupit. Jsi sedmou barvou, která v duhovém spektru chybí. A ta barva patří pouze mně. Budu ji střežit, budu ji hýčkat, protože bez ní jsou všechny barvy v černobílém odstínu.
* * *
Sedmnáctiletá Rút si brzy uvědomí, že náklonnost, co cítí ke své spolužačce je více intenzivní, než si myslela. Po tomto přiznání a přijetí sama sebe se rozhodne trochu zariskovat v lásce a získat si její srdce.
Julie si je již od základky jistá, že ji muži nikdy přitahovat nebudou. A stejně tak si je jistá, že je až po uši poblázněná do Rút.
Mezi dívkami vzniká silné pouto, které jen tak někdo nepřetrhne... Nebo ano? V jejich okolí se totiž skrývá někdo, kdo je sleduje a nenechá je v klidu spát. Někdo, kdo si nehodlá jen nevinně hrát a je možná více nebezpečný než se může zdát.
Ani jedna z nich netuší do jakého nebezpečí se namočily tím, že se daly dohromady...
* * *
Žijeme ve světě, kde láska v barvách duhy není 100% přijata společností a pravděpodobně nikdy nebude. A ačkoli (aspoň u nás) odezněly doby, kdy milovat stejné pohlaví bylo trestné, stále čelíme diskriminaci.
Příběh o boji a nástrahách konce dospívání (aneb když dospělost klepe na vrátka), zapovězené lásce, diskriminaci a nezlomném poutu dvou dívek, které se nechtěly skrývat před světem tam venku.