Bez pravidel

Pravidla. Známe jich mnoho. Mnoho těch, které musíme dodržovat. Které nesmíme porušit. A přes to nejede vlak.

Ale co kdyby skutečně ten životní vlak vyjel i bez pravidel? Dostal by se do cílové stanice a nebo by vykolejil a zůstal trčet uprostřed své cesty?

Představte si, kdyby se tak skutečně stalo a ze světa zmizel veškerý řád, veškeré zákony, veškerá pravidla. Neexistovali by žádní politici, policie ani nikdo, kdo by udržoval řád a pořádek. Naprostá svoboda všech.

Člověk zde nemusí nic dodržovat ani dělat, co nechce. Hezká představa, která má však rub a líc. Zivot je mnohem těžší, když vás nikdo neochrání před nebezpečím. Ani před nepřátelskými stíny v temnotách. A obzvlášť ne, když se těmi stíny sami stanete. Těmi temnými monstry, které slepí dohromady lepidlo stejných touh i utrpení. Lepidlo, které pojmenují láska.

„Tvůj život, jaks ho znala, skončil."

„Pravá láska si k tobě vždycky najde cestu, i když je to cesta z podsvětí."

„Tvým největším strachem jsou monstra v temnotách, ale co když se tím monstrem sama staneš?"