Náhle se k ní zpříma otočil. A pak - stačil mu jediný krok a nebyli si vzdáleni víc než na délku dlaně. Blanche cítila teplo vycházející z jeho těla i jeho osobitou vůni, která jí omamovala smysly. Byla to neznámá magie, jíž nad ní vládl. Jediné slovo a byla by učinila cokoli ještě předtím, než by se povel vůbec zformoval na jeho rtech.
Král ji prudce uchopil za ruku. Jeho rozpálený dotek na její kůži zanechával cejch. Veškeré obavy a povinnosti jako by neexistovaly. Jen dvě ruce, dvoje oči, jen dva lidé.
V zápětí ale, jako by si uvědomil, na jakou cestu je oba uvrhá, její ruku pustil. Ale tak pomalu a tak jemně, jako se loučí manžel odcházející do války s milovanou ženou.
Přestože jeho tvář zůstávala klidná, oči mu planuly spalujícím ohněm. Svěsil ruku opět podél těla a tiše pravil:
„Omlouvám se..."
Zásnuby nejstarší z dcer markýze de Brienne přivedou rodinu na královský zámek Chantilly. Společnost plná silných osobností ale i intrikaření a lží je může buď rozdělit, nebo stmelit, posílit nebo zničit. Láska i povinnost, štěstí i oběť. Ne každý si může vybrat. Ne každý si zvolí správně.
Příběh je koncipovaný tak, abyste si ho mohli zařadit do libovolné doby. Problematika života je, myslím si, v každé době podobná a proto mi jde o to, aby si každý mohl představit takové prostředí, jaké mu nejvíce vyhovuje a podporuje právě jeho fantazii.
All Rights Reserved