Ona mě neslyší
- GELESEN 40
- Stimmen 5
- Teile 1
Ona mě neslyší
Alle Rechte vorbehalten
Werde Teil der größten Geschichtenerzähler-CommunityErhalte personalisierte Geschichtenempfehlungen, speichere deine Favoriten in deiner Bibliothek und kommentiere und stimme ab, um deine Community zu vergrößern.
Vielleicht gefällt dir auch
A přece si mě pamatuješ
Theo je Zoeyina mladší sestra. Tichá pozorovatelka s měkkým srdcem, hlavou plnou drobných katastrof a rukama, které pořád něco tvoří. Zoey je pro ni jistota, domov i člověk, kterého miluje tak samozřejmě, že si bez ní neumí představit svět. Alex Morrisová je Zoeyina nejlepší kamarádka. Ostrá, sebejistá, nečitelná kapitánka volejbalového týmu, která do Zoeyina života patří už roky. Jako smích po zápase, staré hádky, společné plány a důvěra, která nepotřebuje vysvětlování. Některé vztahy se dají pojmenovat snadno. Jiné čekají ve stínech školních chodeb, v hluku tělocvičny, v rodinných autech a mezi dvěma lidmi, kteří se k sobě pořád vracejí, i když obě předstírají opak.
(jsem) z poezie
jsem z poezie, poezie tvoří mne
Pantheon
Příroda je můj chrám, básně mé chvalozpěvy.
Fialový déšť
Mám v sobě část, která si romantizuje melancholii. Která potřebuje proměnit bolest v něco krásného, aby jí dokázala rozumět. A možná existuje někdo, kdo to má stejně. Kdo se v podobných slovech necítí smutnější, ale naopak o něco méně sám. Tak si sem odložím pár nepochopených, toužících a trochu zraněných kousků svého srdce. Třeba v nich někdo pozná ty svoje. 🌧️
Ne/šťastné lásky
Básně, které sloužily v danou chvíli pro vyjádření pocitů. Popisují šťastné i nešťastné momenty propojené s lidmi, ke kterým jsem něco cítila. Věřím, že každý si v nich najde to svoje, i když jsou velmi konkrétní.
LOĎKY ⏅ - sbírka poezie
připlouvaj. odplouvaj. ... a tak loďky, jako milenci, odpluly každá svou cestou, zanechávajíc za sebou vlny a vzpomínky - tsunami lyricko-epická sbírka, která rozhodně není o lásce, nebojte!Abgeschlossene Geschichte
Theo je Zoeyina mladší sestra. Tichá pozorovatelka s měkkým srdcem, hlavou plnou drobných katastrof a rukama, které pořád něco tvoří. Zoey je pro ni jistota, domov i člověk, kterého miluje tak samozřejmě, že si bez ní neumí představit svět. Alex Morrisová je Zoeyina nejlepší kamarádka. Ostrá, sebejistá, nečitelná kapitánka volejbalového týmu, která do Zoeyina života patří už roky. Jako smích po zápase, staré hádky, společné plány a důvěra, která nepotřebuje vysvětlování. Některé vztahy se dají pojmenovat snadno. Jiné čekají ve stínech školních chodeb, v hluku tělocvičny, v rodinných autech a mezi dvěma lidmi, kteří se k sobě pořád vracejí, i když obě předstírají opak.
Mehr DetailsInhaltsrichtlinien