Abbiamo aggiornato le nostre Linee Guida sul Contenuto.
Consulta le linee guida più recenti per continuare a condividere storie in sicurezza.
Hugíšek cestovatelem

Hugíšek cestovatelem

  • WpView
    LETTURE 23
  • WpVote
    Voti 3
  • WpPart
    Parti 2
WpMetadataReadIn corso
WpMetadataNoticeUltima pubblicazione lun, ott 14, 2024
WpInfo
SAGGISTICA
Hugíšek se rozhodne objevit Andromedu.
Tutti i diritti riservati
#46
poslání
WpChevronRight
Entra a far parte della più grande comunità di narrativa al mondoFatti consigliare le migliori storie da leggere, salva le tue preferite nella tua Biblioteca, commenta e vota per essere ancora più parte della comunità.
Illustration

Potrebbe anche piacerti

  • Jeden den v Moskvě
  • I would never fall in love w him.
  • Politologie
  • extra ZAJÍMAVOSTI
  • cukrový pantáta (rozuměj daddy)
  • Problematika TRANSGENDEROVÉ Ideologie
  • shifting realities | cz
  •  { hello bitches  }mın yonge✔︎end
  • TO CO JINÍ NEUMÍ - Aneb. Jak na to?
  • hi we are transgender cz [a naše problémy]

Jeden den v Moskvě je moje první kniha. Začal jsem ji psát když mi bylo devatenáct. Psal jsem ji z části přímo v Moskvě, kde jsem žil od roku 2022 do roku 2024 jako student a syn diplomata. Pro knihu jsem vytvořil vlastní strukturu: jeden den sestavený z několika let. Ráno, škola, odpoledne, večer. Každá část čerpá z různých období, různých vzpomínek, různých nálad. Tahle struktura mi umožnila psát o Moskvě jako o městě, které se neustále mění a zároveň zůstává pořád stejné. Každý den vypadá totožně a přitom je plný věcí pod povrchem, na které si normálně zvykat nemáte. Žil jsem na české ambasádě, chodil do mezinárodní školy s dětmi oligarchů a diplomatů, jezdil každý den metrem přes centrum města. Z okna jsem viděl demonstrace, z televize útok na Kreml dronem, ve školní třídy globus s přemalovanými hranicemi Ukrajiny. Byl jsem v Moskvě cizinec, ale také někdo, kdo tam bydlel, kdo měl oblíbená místa, chodil do hospod s kamarády a balil spolužačky. Pnutí mezi normálním životem a tím co se odehrává kolem, je hlavním tématem knihy. Nepřicházím s velkým odhalením nebo závěrem. Jde mi o konkrétní scény a zážitky: tádžický holič co vypráví o jezerech Pamíru a hned po mně stříhá mladého vojáka se slevou za speciální operaci. Spolužačka která maluje na cihly balkonu v Chimkách moře a slunečnice. Kluk na semaforu, který se ptá jestli mi teroristický útok v Crocusu přijde divný, a já říkám že nevím. Píšu hovorově, s humorem, bez falešné naděje či moralizování. Mamčiny komentáře v kurzívě jsou součástí textu a představují odlišný pohled na stejná místa. Věřím, že tato kniha nabízí pohled na válečné Rusko který v české literatuře chybí. Ne z perspektivy novináře ani historika, ale osmnáctiletého kluka, který tam prostě žil.

Più dettagli
WpActionLinkLinee guida sui contenuti