Nositel míru

Nositel míru

  • WpView
    LECTURAS 199
  • WpVote
    Votos 25
  • WpPart
    Partes 8
WpMetadataReadConcluida dom, may 12, 2024
WpInfo
Ficción
Histórica
"Drž se od nich dál! Zabijou tě!" říkali. "Pojď, dostaneš peníze a do švestek budeš doma!" říkali jiní. Nikdo z nich neměl pravdu. Teď tu sedím na zmrzlém blátě, pokrytým zaschlou krví, vydechuju obláčky páry, vdechuju ledový vzduch a puch rozkládajícího se masa. A čekám. Čekám, až bojiště utichne a budeme moct odložit své zbraně. Ale neustále jsem připraven bránit to, co mi zbylo. Přemýšlím, proč. Proč tohle všechno. A doufám, že jednou už nebudu muset přemýšlet. × × × Tento příběh vznikl na základě povídky Proměna, kterou najdete úplně na konci, takže kdo nemá čas nebo náladu číst něco delšího než 600 slov, tak si ji můžete přečíst. Nápad se mi totiž zalíbil natolik, že jsem si řekla, že by byla škoda to nerozvinout a nevytvořit z toho ucelenější kousek. !UPOZORNĚNÍ! - !Můžou se objevit historické nepřesnosti! Betačtenář a korektor - OliverOliJasansky Cover - Cas (není na Wattpadu)
Todos los derechos reservados
#13
voják
WpChevronRight
Únete a la comunidad narrativa más grandeObtén recomendaciones personalizadas de historias, guarda tus favoritas en tu biblioteca, y comenta y vota para hacer crecer tu comunidad.
Illustration

Quizás también te guste

  • Tajemství lesa
  • Přislíbená
  • Ukrytá  ( Probíhá korekce příběhu)
  • Princova neznámá
  • Ochránce
  • Taehyung on ice - Vkook
  • Anne
  • Královská povinnost
  • Křehkost a síla květin III - Růže
  • Mezi Hedvábím a krví

,,Mám na rukou krev mnoha..." neochotně jsem odvrátila zrak do vln. Věděla vše. Byla jsem jiná, než průzračná voda přede mnou. Cítila jsem stud za svá tajemství? Pokračovala jsem. ,,Jsi má. Však budeš-li chtít odejít, nemohu tě držet..." Ona pootevřela ústa, ale mlčela. ,,Vše je tak jiné s tebou, tak moc jiné... tolik krásné." Při mé řeči jsem mírně zakroutila hlavou, nečekaje na její odpověď. ,,Nebudeš se probouzet každým ránem v mé náruči. Nebudeš v ní každým večerem usínat. Jsem jiná, Brienne. Někdy mne odvane vítr a někdy mne spálí oheň..." Ona ústa stále pootevřená, zvedla se z kamene a opatrně přede mnou poklekla. Vzala mé tvrdé dlaně tím nejjemnějším dotekem a naše oči se spojily v upřímné hřmění bouře. Promluvila. ,,Toužím s tebou vát větrem a toužím být s tebou spálena." -------------------------------------------------------- Příběh Vody a Země. Dvou neobyčejných žen, jež najdou lásku smrti na krok blízko... -------------------------------------------------------- - Existuje něco, co na sebe nenavazuje? - - Že jsme tu navždy? To se uvidí. Už možná ano... -

Más detalles
WpActionLinkPautas de Contenido