Každou noc přišel ve stejný čas. V ten samý čas, kdy jsem já začala vystupovat. Nikdy nepřišel dřív, ani později. Pouhému oku to připadalo, jako že jsem ho zajímala jen já a má vystoupení. Jeho oči po mně každou noc kroužily, užíval si každý můj pohyb, každé mé mrknutí, každý kousek oblečení, který ze mě letěl dolů. Nemohla jsem si pomoct, jeho oči byly tak intenzivní, tak hladové. Nikdo za celé tři roky na mě takhle nekoukal. Neznala jsem jeho jméno, nevěděla jsem ani zdaleka, kdo to je. Ale jeho oči. Ta zeleň. Nikdy mě nikdo nelákal víc. Díky němu jsem se cítila tak moc.. jinak. Když jsem stála tam nahoře, před všemi. Já tam byla jen pro něj.
Prosím, čtěte, jen pokud si jste opravdu jistí - násilí, drogy, sexual stuff atd...
Pokud si jistí jste - vítejte u mojí první fanfikce :))))
Bez prvního dílu nepochopíte!
Všechno to byl jenom sen a já se nedokážu vzpamatovat. Potkám tě ? Bude to náš příběh, nebo jenom příběh dvou lidí kteří se nenávidí.