Třikrát a dost

Lodička, kterou jste pustili mezi vlny řeky. Je hezký slunečný den a ve vlnách, v nichž se jemně lesknou paprsky horkého slunce, se jemně pohupuje směrem do neznáma. Během chvilky však těžký horký vzduch protne vzdálené zahřmění. Ptáci létají nízko snažící se uniknout blížící se bouřce. Vítr rázně protíná větve stromů a čeří vlny na řece. Nebeský rachot jako by byl čím dál tím blíž a blíž. Lodička nabírá vodu a je tu jen jediná otázka. Nechá se potopit, anebo propluje temným počasím až do sluncem zalitého konce?

K lodičce ráda přirovnávám svůj život. Z dívky, které se držela tiše zpátky, se stala odvážná lodička plující vstříc novým neznámým zážitkům. Vše bylo sluncem zalité, dokud mi do života nepřišli ONI.