V lavici dřevěné koukám se na tebe
ať můj pohled opětuješ prosím celé nebe.
Však ty si mě stále nevšímáš
mnohem radši si prsty své požíráš.
Tohle je příběh, ve kterém my jsme herci,
ale já jsem vedlejší role, je to hlavně o tobě a čtverci
taky je možné, že o něm ten příběh nebyl
když se nad tím víc zamyslím, tak seš zkrátka debil.
*****
Čtete na vlastní nebezpečí :)
-Vaše Ráďa 🖤
Join the largest storytelling communityGet personalized story recommendations, save your favourites to your library, and comment and vote to grow your community.
jednou jsi přes krabičku
potkal jednu holku a ta ti řekla,
že být drak a chrlit oheň je oukej...
• první díl z lyricko-epické série KRABIČKA ✷ POPRAVDĚ ִֶָ˖·˳˖𓂃 ִֶָ
předzpěv, dvojverší~