I see the light

Raviho malé já milovalo hudbu. Každé ráno si při chystání se do školy vyžadoval písničky na televizi a vztekal se, když jeho nepovedená taneční představení byla přerušena reklamou. Večer si zase na dobrou noc přál hru na kytaru svého bratra. V okamžiku, kdy mu pak Cody zhasínal světla, vždy sliboval, jak ho jednou naučí hrát (dokonce mu koupil i kytaru z vlastního kapesného). Kdo by však tušil, že dřív než se naučí svou vůbec první písničku, upadne jeho svět do hlubin nekonečného ticha?

Tehdy přišel o světlo, co mu ozařovalo cestu skrze nudné školní dny. Jeho svět skončil, a přestože by to nikdy nepřiznal nahlas, furt v něm zářila ta špetka naděje, že se stane tak talentovaným hudebníkem jako jeho starší bratr, obletí svět a nebude závislý na naslouchátkách, jejichž nedokonalý zvuk tak nesnášel. Problém byl ale v tom, že nikdo nechtěl učit nějakého hluchého dospělého muže, a pokud přece jen ano, žádali si za to nekřesťanské peníze a Ravi, jakožto chudý student, měl co dělat, aby si občas mohl dovolit něco jiného než rychlý salát nebo čínskou polívku.