Se svým nejlepším přítelem jsme se bavili o lásce. Bral jsem to dost humorně, protože pro mě slovo láska prozatím nemělo žádný význam, avšak můj kamarád měl k tématu jiný postoj. Konverzace tak začala nabírat na vážnosti... ,,Mít rád nestačí..." na chvíli se odmlčel a unaveně si povzdechl. V jeho očích se zračil smutek. ,,Musíš milovat a být milován danou osobou, jinak-" zasekl se a oči se mu zalily slzami. Neváhal jsem ani na chvíli a přitáhl si ho do objetí. ,,Jinak se s nimi budeš muset nechat pohřbít a nebo se jich nadobro vzdát." dopověděl a pevně mě objal. Stále jsem nerozuměl, jak přesně to myslí, ale očividně ho to velice trápilo. ,,Neboj se, tobě se nic takového stát nemůže." snažil jsem se ho utěšit a konejšivě jej hladil po zádech. ,,Tím bych si nebyl tak jistý..." pošeptal. -- Tehdy jsem opravdu nevěděl, jak to myslí, ale časem jsem pochopil... ...protože mě to prokletí postihlo také. !!! VYSKYTUJÍ SE ZDE ZNÁMKY SEBEPOŠKOZOVÁNÍ !!! 1.10.2024 -
1 part