Třešňové květy

Noční obloha nad Soulem zářila tisíci světly. Ulice nikdy neusínaly, město pulzovalo životem, ale Ye-rin se v tom všem cítila ztracená.

Stála na balkoně svého malého bytu a sledovala svět pod sebou. Byl to její nový domov. Nová kapitola. Nový začátek.

Odešla z města, které jí připomínalo bolest. Odejít bylo těžké, ale věděla, že musí. Potřebovala zapomenout na minulost. Na něho. Na zlomené sliby a slzy, které prolévala noc co noc.

Tady mohla být někým jiným.

Někým, kdo už se nenechá definovat tím, co bylo.

O pár kilometrů dál, v luxusním hotelovém apartmá, seděl Min-ho u klavíru. Jeho prsty lehce přejížděly po klávesách, ale žádná melodie nepřicházela.

Hudba, která ho kdysi zachraňovala, se zdála vzdálená.

Život, který si vysnil, byl realitou - sláva, úspěch, tisíce fanoušků. Ale on se v tom ztrácel.

Chtěl víc.

Chtěl něco skutečného.

A netušil, že brzy potká dívku, která mu ukáže, že opravdové štěstí se nenajde v záři reflektorů, ale v těch nejjednodušších momentech.

Že někdy stačí jedno nečekané setkání, aby se všechno změnilo.